Pohanský kruh Karasy

Stránky a virtuální "Kniha stínů" pohanské svatyně Karasy

Svatyně byla založena roku 2014 v malém háječku mezi poli nad rodinou farmou v oblasti Zahrádek u České lípy, známé od nepaměti jako Karasy, na malé vyvýšenině na severním břehu Novozámeckého rybníka. Sám háj, osázený kolem dokola vzrostlými stromy, převážně duby, buky, břízami a několika borovicemi, působí dojmem posvátného a silně energetického místa. Háj stojí v místě, kde se podzemní skalní blok dotýká až samotné horní vrstvy půdy. Dle geologických průzkumů, by se v hloubce okolo 300m pod tímto místem, mělo nalézat poměrně velké podzemní jezero.

Svatyně je živlová, je tvořena vnitřním malým kruhem s centrálním kamenem a čtyřmi výsečemi ve směru S,V,J,Z

zasvěcenými čtyřem živlům: zemi, vzduchu, ohni a vodě.

Svatyně byla v průběhu prvního roku vzniku postupně zasvěcována starým slovanským bohům a bohyním, jimž mohou být na tomto místě vzdávány každodenní adorace, případně rituály spojené s hlavními svátky, nebo rituály prosebné. Zasvěcení probíhalo dle slovanského magického systému, tj. v pondělí, lunární bohyně Mokoš, v úterý martický aspekt Prabog Peruna, Svarožič, ve středu pak rohatý bůh podsvětí a magie Velés, čtvrtek sám mocný Perun, jakožto jupiterský aspekt Prabog Peruna, pátek patřící od nepaměti překrásné bohyni lásky Ladě, tedy venuši, sobota mocnému a přísnému bohu spravedlnosti a soudu Provemu a konečně sluneční neděle,tradičně zasvěcena slunečnímu aspektu Prabog Peruna, zářivému Dažbogovi.

Svatyně je dále tvořena dvěmi vnějšími kruhy, vnitřní, menší je runový, má 24 kamenů rozdělených na tři části, každá po 8 runách, vnější, největší kruh je pak opět živlový a připomíná též 4 hlavní každoroční svátky, rovnodennosti a slunovraty a je tvořen celkem 8 kameny, umístěnými ve směru S, SV, V, JV, J, JZ, Z, SZ. Kameny byly ručně doneseny z širokého okolí, některé mi přátelé dokonce dovezli i z ciziny, takže jsou zde kameny až z Irska, ze Slovenska, z Rakouska. Ty z čech jsou většinou z okolí Vlhoště, z jižní moravy, z okolí Brna a Prahy. Svatyně vznikala celý rok, vlastně vzniká dosud, přináším tam obětiny, lebky a kosti zvířat, paroží, kameny, samorosty a pod. a vznikala vždy za magicky příznivých okolnstí, kameny byly umisťovány ve zcela konkrétních dnech a časech a při správných fázích měsíce korespondujícími s příslušnými směry, živly, nebo božstvy. Tomuto systému magických korespondencí a astrologicky příhodných časů, je na tomto webu věnována samostatná kapitola.

Vlastní svatyně je pak ohraničena ještě vnějším kruhem z větví stromů a klacků z širokého okolí. Tento kruh vznikl z důvodů ryze praktických a ochranných, postupně se však stal dominantou a neoddělitelnou estetickou kvalitou tohoto vskutku okultního místa a poskytl přirozený prostor pro vznik "brány" do svatyně na východní straně, kterou stráží magicky stvořený "strážce" elementální bytost "dobíjená", nebo spíše živená, adoracemi a obětmi od všech příchozích. Samotný vstup do svatyně by měl být proto vždy rituální, vždy spojený s konkrétními úkony stanovenými jednak jako známka znalosti "zasvěcení", jakési morální oprávněnosti ke vstupu a také zároveň sloužícími k neustálému dobíjení "strážce" brány, který pak dbá na jejich dodržování. Je ovšem fakt, že do svatyně za celou dobu její existence nikdy nevstoupil nikdo nezasvěcený. Vyjímkou jsou děti... ty ovšem vždy zcela přesně intuitivně "vědí" a přinesou strážci brány patřičné oběti, zapálí svíčku .... a do svatyně vstoupí rituálně. :-)

Další fakt je ten, že ze svatyně za celou dobu její existence nikdo nic neodnesl, občas se donesené lebky válí po širším okolí, ale to přičítám nočnímu řádění démonů a duchů nad tímto posvátným místem naší drahé, milované, vesmírné a zde vždy uctívané Matky Syrá Zemlji.

Každodenní adorace vlhké matky Země naleznete v následujících rubrikách.